Kategorie: Aktuality

Jak jsem se „OPĚT“ dostal ke skákání

Životní příběh kamaráda Karla. Díl 1 :-)

Ve zkratce by stačilo říci: „Vyhrál jsem sázku!“.
Příběh je to ale malinko delší, tak ho snad dočtete až do konce :o).

Asi jako každý malý kluk touží být popelářem, pilotem, kamióňákem atd., ani mě tyto touhy a úvahy neminuly.
Vše, jak přišlo, tak odešlo, až na letadla a hadry jménem padáky. V té době jsem sbíral veškeré články z časopisů a lepil si je do sešitu a nad ním snil, jaké je to padat volně k zemi a zabrzdit pád vytržením uvolňovače. Bylo mi málo let, tak jsem sešit zavřel a řekl si: „snad možná někdy“. Přesedlal jsem od sešitu k plastikovým modýlkům a později RC. Začal jsem snít o tom být pilotem.
A jak se stát pilotem? V té době dle vojenských náborářů jednoduše. Prý jedině přes vojenské gymnázium. Na to jsem neskočil a přihlásil se na vojenskou střední leteckou školu v Prešově.
Být u letadel je fajn i jako mechanik. A kdo ví, „snad možná někdy“.
Nemyslete si ale, na tuhle školu byl nával, tak i když jsem měl 4 dvojky, bál jsem se, že se nedostanu. Přijímačky dopadly dobře, a tak jsem mohl jako 14-ti letý uniformovaný mladík trávit dlouhé hodiny cestováním přes půl republiky. Naštěstí to bylo jen jednou za „3“ měsíce. Ale to by byla jiná kapitola .
Škola utekla jako voda, maturita a první velké zklamání. Pilotka je pro mě ze zdravotních důvodů tabu! „Snad možná někdy“.
Na VŠ technického směru jsem nechtěl, tak jsem nastoupil službu u Leteckého útvaru na letišti v Pardubicích. Stal jsem se technikem dvoumotorového bitevníku SU-25.
Super éro jak pro techniky, tak pro piloty. Většina na súčko vzpomíná s láskou. Kabina jak obývák, super výhled, výkon díky dvěma motorům - původně z MIG 21, ale bez přídavného spalování. To je ale opět jiná kapitola a krásných 7 let života na letišti, plného vůně spáleného petroleje, srandy a dobré party lidí. Také ale nejedno setkání s temnou tváří leteckého povolání.
V tomto mezidobí jsem učinil ještě několik pokusů o pilotku, ale EEG vybočující z průměru populace říká jasné ne! Tak definitivně končí jedno „snad možná někdy“.
V této době se začínám věnovat paraglidingu, hlavně proto, abych se později mohl věnovat paraglidingu motorovému. Tento sport byl v té době u nás v plenkách, a proto to bylo dobrodružné období, na které strašně rád vzpomínám. Tato kapitola mého leteckého života je na samostatný článek, tak pokud se Vám tento článek bude líbit, můžete si říct … snad možná někdy… .
Cesta k létání jako k profesi tím ale definitivně uzavřená není, protože ve vojenském letectvu existují létající technici. Oficiálně se funkce jmenuje „palubní technik“. Bohužel, pardubický letecký útvar v té době nedisponuje žádnou leteckou technikou, na které palubní technici jsou. Kdybych ji chtěl vykonávat, musel bych se stěhovat, a to se mi z více důvodů nechtělo. Tak jsem si zase jednou řekl: „Snad možná někdy …“.
Najednou je tu rok 1993. K útvaru je přidělen vrtulník MI-8. Sice místo osmičky přiletí MI-2, ale taky dobrý. S vrtulníkem přichází i kompletní posádka, tak přichází opět již známé „snad možná někdy …“.
Ono „snad možná někdy“ … trvá ale už jen rok. Díky odchodu jednoho z palubních techniků do zálohy jsem se dostal k létání. Sice jen jako palubák, ale jak mám v oblibě říkat: „U mě dobrý“. Konečně se dostáváme ke skákání. Létající personál je povinen před zahájením prodělat paravýcvik, a tak se mi plní hodně staré „snad možná někdy“.
Výcvik jsme dělali na kulatých padácích typu OVP 80. Na tomto padáku jsme skákali tzv. zádržku 5s. Je to systém, kdy parašutista padá na stabilizačním padáčku a otvírá hlavní padák až ve fázi kolmého pádu. Skákalo se z 800 m. První dva seskoky jsem měl z našeho vrtulníku MI-2. Super výhled ze sundaných dveří. Pohodlné vystupování.
Starší chlapi moc OVP 80-ku nemuseli, protože jí oproti OVP 68 museli udělit rychlost stažením zadních nebo předních řídících prvků. Pokud nebyly stažené ani jedny řídící prvky, padák se znatelně kýval a pár lidí na to doplatilo zlomenou nohou nebo jiným zraněním. Obvykle si nízko nad zemí rozmysleli, že nebudou tahat za zadní, ale za přední a hezky si kývli do země. Já jsem jí měl rád, umožňovala totiž přistávat tak, že jsem viděl, kam padám. Hlavně, když foukal vítr víc jak asi 3m/s, jelo se po větru. Stažením zadních prvků se padák rozjel dozadu, takže se rychlosti odečetly a padání bylo velmi příjemné včetně přistání. Při silném větru jste ani nemuseli dělat parakotoul. Nevýhoda tohoto padáku byla v tom, že se na něm nedaly skákat volné pády. Ty se skákaly na OVP 68. Vzhledem k tomu, že se v seskocích navíc mimo povinnost nebránilo, rád jsem zašel na padáčkárnu pomoci zabalit padák, abych si mohl skočit pro radost. Tak se také stalo, že jsem si se svýma dvěma seskoky šel skočit.
Tehdy byl provoz v Pardubicích, což bylo velmi zřídka. Byla přistavená L-410. Super příležitost, dobrá změna. Jen malý problém. Byl jsem na provozu s kulatým padákem sám. Jinak samá křídla. Náčelník padákové služby byl na dovolené, a tak nejmenovaný podřízený na mě kouká, vytahuje výškoměr a říká: První nálet je 1500, tak nebudeš počítat a otevřeš, až bude ručička tady!“. Hmmm super, snad to zvládnu. Tak jak koukám na tu ručičku napadlo mě, že snad nebude tak zle, prostě to nějak dopadne. Taky mi ale vrtá hlavou, jak to udělat, abych viděl éro po výskoku. Pořád nám to zakazujou, tak to bude asi super zážitek.
Tak šup šup strojit!!! A už je to tu, rychle na záchod, ustrojit, znovu kouknout, kdeže to má ta ručička být, až budu otvírat? Tak si tak sedím hned u dveří a říkám si: „Ty blbe, kam si to zase vlezl?“, to už se ale otvírají dveře, do éra vtrhne čerstvý vzduch. Zvedni zadek hochu, jdeme se hezky provětrat. Zaujmout postoj, lehké zaváhání a krok do prázdna. Na otočení jsem si nevzpoměl.
img
Nevím jak, ale po výskoku najednou zvedám hlavu a v úžasu zapomenu zavřít pusu. Jsem otočený a civím na éro, jak se zmenšuje velkou rychlostí. To je pohled! V dálce vidím, jak z éra vypadává další blázen. Ještě, že mě neviděl náčelník.
To by byl POJEB. To bylo něco! Najednou si říkám: „Koukej na tu ručičku vole!“, koukám, koukám, chci vytáhnout uvolňovač a v tom: „PRÁSK!“. Otvírají se zámky a stabka vytahuje hlavní padák, svléká se obal a visím na padáku. KAP byl rychlejší, než já. (KAP- mechanický zabezpečovací přístroj české výroby)
Hezky jsem to prošvihl. No, neva, nebudu se tím chlubit, hurá na zem, ustrojit další předem zabalený padák a koukat na to éro, co se umí během několika sekund zmenšit do velikosti mini tečky. Další seskok jsme posunuli na výšku někde kolem 2 km, už to nevím přesně, ale nepřipadlo mi to tak hrozný, jako šok, který na mě čekal. Ustrojení nastupujeme do éra a v tom to přichází. 2 km se vynechávají a jde se rovnou nahoru. První nálet 3km. Polilo mě horko. Ty vole. Nejmenovaný padáčkář na mě kouká, pokrčí rameny, mávne rukou, drkne do mě, abych se probral a říká: „To dáš, jdem!“. Tak jsem šel a nelitoval. Úžas, super, luxus, zase se éro tak krásně zmenšovalo. Nevím, jak jsem to udělal, ale opět jsem ho viděl. Pak už pokaždé.
Zkusil jsem si otáčení natažením ruky, na jednu stranu, na druhou, prostě nádhera. Dokonce jsem i včas otevřel. A už jsem se nenechal předběhnout kapem. Trošku jsem se prošel, protože jsem přistál až za dráhou, ale to mi vůbec nevadilo. Byl to super den v práci.
I přes zákazy jsem se o nepopsatelný zážitek zmenšujícího éra nenechal připravit. Dokonce jsem si jednou vysloužil slušnou jebací nálož, když jsem po výskoku zamával vysazovači. To nešlo neudělat, když tam v těch tak rychle se zmenšujících dveřích stál nasranej, že ho vidím. Shrnu-li to, má vize byla jasná. Létání v práci, skákání, létání na glaidu a na tříkolce. Super, až na to, že mám rád i sport. A tak se stalo, že jsem si na fotbale zvrtnul kotník. Jaké překvapení, když se na rentgenu objevil nárůstek na patě. Silný argument proti mlácení sebou o zem na kulatém padáku. Křídlo je nedostupné, tak mi musí stačit povinné seskoky jednou za rok. Nakonec bylo těchto seskoků asi dvanáct. Pak přichází dlouhé období, kdy je pouze „létání“ v práci. Tříkolku jsem prodal a velmi dlouho vyvíjel svojí novou konstrukci tříkolky. Dlouhá přestavba bytu, děti atd. Každé období ale jednou končí. V roce 2007 jsem byl obdarován svobodou. Jak to tak bývá, když něco končí, zároveň něco nového začíná. Přichází doba dokončení mé nové tříkolky, občasné volné létání a také doba potápění a tak nějak vůbec dobré období. Když se k tomu přidá Toníkův pro mě osudový telefonát, můžu zodpovědně říci, že je to období velmi šťastné!
Jeden únorový čtvrtek 2009 jsme řešili moje potápěcí vybavení a Toníkovi se nezdál můj smutný výraz. Co je vole, dostal jsi kopačky? Jak to víš? Už na vánoce. Tonda na nic nečeká, sahá do kapsy, vytahuje mobil a já slyším …. „Ahoj Bábí, mám pro Tebe chlapa!“. Bábí neodolá mému srstkovskému výrazu „chcete mě?“ a bere mě sebou na letiště do Skutče, už jako svého chlapa. (u mě moc moc moc dobrý!!!)
img
Tak jde čas, až jednoho dne Bábí přichází a neprozřetelně uzavírá sázku: „Tak víš co? Když Ty budeš skákat - já se budu potápět“. Co myslíte, jak to dopadlo?
Už je to tak, Bábí se musí nořit! Je moc šikovná, akorát nemá ráda studenou vodu. A voda je nejčistší v zimě. Tak se snad někdy dostaneme do nějakých teplejších vod.
img
No a já? Já si užívám volnosti a konečně vím jaké to je „volně padat k zemi a zastavit pád vytržením uvolňovače“. Vlastně ne, co to plácám. Zahazuji výtažný padáček.
img
Pokud se vám můj příběh sepsaný podle skutečných událostí líbil, můžete si i vy říci „snad možná někdy příště“ bude pokračování, tentokrát na téma : základní výcvik a cesta k volnému pádu atd. …

P.S.: Nedělejte parašutismus!
Je velmi nebezpečný pro vaší peněženku .o))).
Tak naviděnou ve Skutči.

print Formát pro tisk

Komentáře rss


, - odpovědět

The absolute Kardashian ancestors loves fendi handbags aperture just about as abundant as any added celebrities I can anticipate of. While Kim loves [url=http://www.chanelukbags.co.uk/]replica handbags[/url] as abundant as the next Kardashian, Kris, the dame of the ancestors consistently carries Hermès bags; afresh we did the algebraic to see how abundant Kris Jenner's Hermès accumulating is worth. With that in mind, it's applicable that Kris was the affiliate of the association to accept an absolute closet congenital out just for her collection, and we some of the photos of her new [url=http://www.chanelreplicauk.co.uk/]chanel replica handbags[/url] heaven.Earlier this ages Kylie Jenner, queen of Snapchat, took to her annual to allotment a attending at Kris's Kloset. Inside the altogether clean, glassy white closet were abounding of the accoutrements we've apparent Kris backpack over over the years, in accession to some never-before-seen pieces. Each ample shelf has Hermès accoutrements altogether accompanying and placed. There are affluence of Birkins, forth with added approved accoutrements like the [url=http://www.gailunhandbags.co.uk/]mulberry replica handbags[/url] and assorted claws from the brand.The focal point of the applicant closet is neon assurance that reads "Need Money For Birkin" from Los Angeles artisan Beau Dunn. This byword is a antic a allotment of backpack lovers and has been for some time; "need money for handbags" has been spotted on contour pages of our PurseForum associates for years. The artisan knows this assurance may could cause absolutely the reaction; it's allotment of her "Next Generation" collection, that swaps out accustomed adaptation items like [url=http://www.louisvuittonoutletonline.co.uk/]www.louisvuittonoutletonline.co.uk[/url] food, baptize and apartment for comfortable alternatives like breitling replica, Botox and breast implants.Photos of the closet appearance Beau Dunn assuming with her piece.

, gratulace odpovědět

Kájo přeji Vám pohodlné skákání a stále čirou vodu ve společném životě a ten maličký se Vám opravdu povedl.Je moc dobře,že jsi našel mezi výškou a hloubkou to pravé štěstí.

, - odpovědět

Krásné, moc krásné, až na ten žalud co vedle tebe sedí v letadle :-D

odpověděl(a)

ooo)) díky, žalud ? To je nějaký divný. Budeme Tě muset zkontrolovat (komisionálně) 4 žalud je přeci rodu mužského. 8

odpověděl(a)

Odolám :-D raději zůstanu žaludem, i když moje modrá žaludová helma už je v důchodu 6 1

, - odpovědět

Pěkný Karle,tak teď už konečně vím proč jsi mě tak předehnal :-D

odpověděl(a)

Díkes, jen nechápu v čem jsem Tě předehnal 1

, - odpovědět

Moc pěkný článek, jen mě napadá: "Kde je nějaká spravedlnost"? Vždyť já dostal ty kopačky dříve...

icon odpověděl(a)

A skáčeš Pepčo? 1 Skáčeš! 5 Tak je vše v pořádku 5 5

odpověděl(a)

Pepčo. Nedostal jsi kopačky náhodou právě proto, že skáčeš? 1

icon odpověděl(a)

No vidíš Karliku, tahle varianta mě nenapadla 5


Spolupracujeme


Vzdělávací agentura v oblasti systémů jakosti, environmentálních systémů a manažerských dovedností

Wanted Sport - servis a prodej sportovního vybavení


Autoškola Eva


Jiří Vincenci - Autodoprava, servis, STK

Sportareál České Petrovice